o vládě života

Kde se vzal, tu se vzal - myšlenek vládce, existence král.

kult nevědomosti

Víra a tajemství, naděje a strach jsou synonyma nevědomosti.
Nevědomost je příčinou neštěstí.
Za opak nevědomosti přitom nelze považovat intelektuální, školní či praktické znalosti, ale zkušenost, intuitivní vhled do podstaty jevů, prožitek pochopení propojenosti, přítomnost vědomí příčin a následků.

Naděje a těšení se na něco jsou synonymem pro odmítání přítomného okamžiku, pro neschopnost být šťastný teď a tady, pro nevědomost, že štěstí je přítomné a není jinde a jindy. Strach je pak synonymem pro prožívání představy o ztrátě zdroje iluzorního přítomného či budoucího, vysněného štěstí. Je to nevědomost, že štěstí nemá vnější zdroj, že nevzniklo a nemůže zaniknout. Nevědomost, že je potřeba se jen správně dívat; a nejde to zrakové jemy.
Ideologie víry, strachu a naděje staví na nevědomosti - pěstují ji.
Nevědomost byla je a bude podporována mocenskými zájmy (také zmatených existencí), které využívají ke svým cílům nástroje ovládání - touhu a strach.

Jak však překročit propast nevědomosti? Jaké nástroje jsou k dispozici? To ví jen ti, co opravdu ví - nikoliv jen myslí.
Díky svému přirozenému bezbřehému soucitu na nás mávají z druhého břehu, ukazují, kudy jít, kde je ta pro nás neviditelná cestička uzounká jako ostří nože. Ale my se nedíváme, nevidíme skrz rozvířený prach, různě zabarvené brýle. Náš pohled je příliš rozptýlen a zaměstnán, nasměrován na lákavé atrakce, jednoduchá, rychlá a pohodlná řešení. Náš krok a pohyb je příliš divoký a nejistý, naše intelektuální či emocionální svaly jsou zbytnělé a ztuhlé návyky. Hledejme ty nenápadné a neziskuchtivé, ty neohroženě stabilně radostné, ty co ví. Ať nám svým příkladem ukazují, čím skutečně jsme a kam směřovat.

Zklidněme mysl, nechme myšlenky a pocity plynout jako oblaka, zaměřme svůj pohled za ně, na ten jas a energii za nimi, na průzračná místa prostoru oblohy. Ten jas tu tam, podle vývoje počasí, prosvítí mrak probleskne prostorem mezi nimi. Časem se neučíme vidět slunce i za mraky - vědět, že tam je, že není potřeba se honit za odlesky na zemi. Nebude-li vířeno velké množství energie díky neustálé honbě za něčím, časem se i počasí začne uklidňovat a obloha se bude projasňovat...
... a pak si užaslí začneme všímat a vidět. Pak rozpoznáme ty, co nám podávají pomocné ruce i ty, co potřebují naše pomocné ruce. Zjistíme, že někteří z těch, které jsme považovali za chudáky jsou ve skutečnosti boháči a ti, které jsme považovali za bohaté, v nás nyní budou vyvolávat soucit z promarněného života.

Mnoho trpělivosti se svou myslí na cestě z nevědomosti!
13.12.2010


<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se