o vládě života

Kde se vzal, tu se vzal - myšlenek vládce, existence král.

Hygiena

Kazdy den zaciname i koncime hygienou, tedy telesnou ocistou. Snad nikdo, krome nasich deti :-) nepochybuje o smyslu teto cinnosti.
Je az s podivem, ze asi malokoho napadlo, ze clovek neni jen fyzicka hmota. Jak si jinak vysvetlit, ze neni v obecnem povedomi potreba ocisty dusevni? Proc kazdy den nezaciname a nekoncime dusevni ocistou? Proc, stejne jako si myjeme znecistene ruce, co nejdrive to jde, neocistujeme nasi dusi ci mysl, pokazde, kdyz se nase duse setka se spatnymi emocemi ci myslenkami? Copak mysl ci duse neni soucasti cloveka? Nebo snad je mene podstatna nebo mene cloveku vlastni? Jakoby neplatilo, ze myslenka ci emoce a tedy duse je tim hybatelem, pricinou lidskeho konani? Vypada to, ze z hlediska dusevni hygieny zaujimame postoj ditete, jsme dosud nerozvinuti ci zaostali.
S podvedomym pocitem potreby dusevni hygieny sednem k TV a ... nachame na sebe neco pusobit, abychom tim prehlusili a zamaskovali ty nase vlastni dusevni necistoty, odvratili pozornost od nas samych. S ulevou sledujeme cizi dusevni spinu v jejimz "svetle" se ta nase ztraci. Pak nam zbyva, jak panstvu ve stredoveku, na sebe naplacat dusevni vonavky a pudry, abychom na chvili zamaskovali nevabnou skutecnost.

Dusevni hygiena je problem, ale co teprve ta duchovni? To uz nam je na hony vzdalene. A pritom duch je schopen dat dusi rad a tedy zajistit onu dusevni hygienu.
Moje babicka chodila na bylinky. Tam, casteji nez v kostele, na louce ona sama spolu s prirodou, nasi ucitelkou zivota, provadela dusevni, ale i duchovni ocistu. To byla jeji meditace.
Kam muzeme jit dnes do panenske prirody a byt tam chvili sami? Za ucelem neustaleho zvysovani pohodli a mnozstvi prozitku jsme se o tuto prirozenou moznost temer pripravili.
Co s tim udelame? Zaradime meditace do kazdodenniho programu a budem hledat ztracenou dusi i ducha v odkazu staroveku - podporime renesanci?
My, "elita planety", zlomek obyvatel Zeme, zijici v neuveritelnem blahobytu, prebytku a plytvani, si to muzeme dovolit. Nejen ze muzem, my musime.
Musíme hledat smysl zivota, ktery by obstal v dlouhem case v celocivilizacnim meritku.
15.2.2009
03.03.2009



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se