o vládě života

Kde se vzal, tu se vzal - myšlenek vládce, existence král.

Pýcha - modus vivendi

Naše vyspělá civilizace jako celek je významě postižena chorobou zvanou pýcha.
Je to cesta závislosti na vnějším, protože je zranitelná, ale budí přesně opačný dojem. Je to cesta rychlého řešení. Je to slabost a sebeklam. Pýcha je stav zotročení mysli, je to dítě strachu. Pýchou může trpět jedinec, ale také společnost.

Jako každá slabost je zneužitelná k manipulaci.
Pýcha klame tím, že je částečně produktivní, neboť pod jejím vlivem opravdu dochází k určité míře nezávislosti na vnějším a to posilováním sebedůvěry. Je to přirozené, neboť pýcha není ničím jiným než psychickým obranným reflexem před ohrožením slabé víry a tedy vnitřní stability, je primitivní náhražkou za chybějící víru a lze tak u ní pozorovat s vírou společné vnější atributy.
Zásadním problémem je, že pýcha končí se svými schopnostmi tam, kde končí schopnosti jejího nositele naplňovat své touhy. Pýše těžko vysvětlíš, že existuje větší, mocnější a lepší svět než ten její. A tak začíná bludný kruh posilování pýchy, obviňování vnějšího světa z utrpení, nevraživosti vůči němu a potřebě další obrany vůči němu... Je to zdroj zloby, sobeckosti a odmítavých reakcí vnitřního i vnějšího světa, vyčleňování se z něho, vyvolávání pocitu neštěstí v důsledku vzdalování se dobru. Je to ochranná zeď, která nepusít člověka ani ven, aby vnímal a žil v souladu s vnějším světem, aby našel cestku k dobru, ke štěstí.

Je to "kladná zpětná vazba", ze které je těžké vysvobození, která sama sebe udržuje a posiluje. Jakoby měla vůli přežít bez ohledu na škodu, kterou při tom napáchá. Brání vývoji postiženého, jelikož připustit vlastní omylnost a nedokonalost by znamenalo podkopávání křehkých základů na kterých stojí.
20.12.2008



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se