o vládě života

Kde se vzal, tu se vzal - myšlenek vládce, existence král.

Největší hřích

Lidé si stýskají, myslí si, že jsou sami.
Lidé se tím dopouštějí největšího hříchu - páchají zlo sami na sobě.

Za samotu považují pocit neexistence vnějšího pomocníka pro vlastní život.
Za samotu považují touhu po zaplnění volného místa ve svých srdcích.
Za samotu považují touhu po projevení toho nejlepšího, co v nich je.
Za samotu považují svoji neochotu rozdávat lásku, kterou si schovávají "na lepší časy".
Kterou si schovávají pro toho, kdo jim ji vrátí. Vlastně ne: Pro toho, kdo jim ji dá první, kdo jim rozhodí jejich emoční systém tak, že se budou cítit jak na horské dráze, kdo jim ...
Přátelé, to už ale není láska. To je prachsprostej kšeft, na kterej nikdo nechce přistoupit.

Vystupme z toho bludnýho kruhu! Někdo přece musí začít.
Naplňme svá srdce láskou, aniž bychom za to něco čekali.
Přestaňme být sami!
17.11.2008



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se